Přidejte se do naší facebookové skupiny Free Pub a pojďte s námi diskutovat :o)
Většina průzkumů veřejného mínění zobrazovala v předvečer prezidentských voleb v Brazílii jako favorita Dilmu Rousseff. Brazilský odstupující prezident Luiz Inacio „Lula“ da Silva, velice populární vůdce, jehož preference v poslední části úřadování se zvýšily na 80%, posílil kandidování Rousseffové zdůrazněním, že hlasování pro Dilmu je to samé, co hlasování pro něj. Da Silvovo vyjádření podpory samozřejmě pomohlo rozhoupat brazilské voliče a 31. října Dilma Rousseffová byla zvolena první prezidentkou Brazílie, 56% hlasů, 11% před svým soupeřem Jose Serraem.
Mimo jiné musí být Lulovi přiznáno vyřešení problému politické kontinuity: jeho pravá ruka – žena Dilma Rousseffová – jistě převezme seznam strategických priorit svého předchůdce, který obsahuje sociální harmonizaci, udržitelný hospodářský rozvoj, nevzdání se národní suverenity, a brazilský establišment jako centrum moci v dnešním světě. Rousseffová má bezpochyby nezbytná pověření vést zemi objevující se jako těžká váha v globálním měřítku. Vzděláním ekonomka, sloužila jako předsedkyně ve státním brazilském energetickém gigantu Petrobras a předtím byla ve funkci v da Silvově vládě. Součástí záznamu o Rousseffové je realizace programu cenově dostupné bytové výstavby, který posílil její politické postavení. Kromě toho, brazilská nová prezidentka se těší pověsti člověka obecně otevřeného dialogu, ale naprosto nekompromisní, pokud jde o zásadní otázky.
Prezident da Silva oprášil mediální mýtus, že ho čeká „stínový post“ ve vládě Rousseffové a že by měl roli konání rozhodnutí v rámci nového prezidentského úřadu. Zdůraznil Dilminu politickou nezávislost s řekl, že by sestavila vládu jako soběstačný politik.
Ve svém prvním projevu v úřadu prezidenta, Rousseffová řekla, že její prioritou bude zvyšování životní úrovně brazilské na úroveň běžné mezi průmyslovými zeměmi. Zavolala brazilskou podnikatelskou komunitu, aby podpořila nastávající vládní iniciativy, speciálně ty, zaměřené na vymýcení chudoby a hladomoru v zemi a aby vyvolali rovnost v pohlaví,svobodu projevu, lidská práva a svobodu náboženství jako základy jejího programu. Rousseffová také zdůraznil, že by neměly být v Brazílii žádné opuštěné děti.
Rousseffová slibuje usilování o nezávislou ekonomickou a finanční politiku, rozšiřování trhů pro brazilské hospodářské a zemědělské výstupní produkty, zabránění opakování se inflace a boj proti lichvě a šmelině. Její agenda pro příští čtyři roky představuje silný postoj k národní bezpečnosti, boji proti obchodu s drogami, korupci a dalším druhům trestné činnosti. Přiznání, že role nástupce Luly – „génius Lula“, pokud jde o Rousseff – uvalila větší míru odpovědnosti, brazilská prezidentka slíbila udělat, to nejlepší pro splnění úkolu.
Venezuelský vůdce Hugo Chávez byl první, kdo Rousseffové pogratuloval. Avizoval ve svém týdenním televizním projevu až do voleb v Brazílii, Rousseffové vítězství bylo bezprostřední a dokonce tak projektované, že Rousseffová dostane 60% volebních hlasů. Chávez se nesnaží skrývat potěšení: výsledek voleb v Brazílii označil za konec pravicového comebacku v Latinské Americe. Washingtonské peníze, mediální podpora a občasné tajné operace poháněné pro proamerické kandidáty na prezidenty v Mexiku, Hondurasu, Panamě, Chile, a Kostarice, pobízí komentátory, aby uváděli do oběhu předpovědi, že latinskoamerický populistický postup skončil, nebo dokonce zánik vzdorujících režimů se objevil na obzoru ve Venezuele, Bolívii, Nikaragui a Ekvádoru. Příchod Rousseffové alespoň obnovuje status quo tím, že zaručí, že režimy zaměřené na socialismus 21. století budou i nadále využívat podporu Brazílie.
V diplomacii lze od Rousseffové očekávat držení se da Silvových pragmatických strategií výběru partnerů na základě vlastních zájmů Brazílie, bez ohledu na to, jak Washington značkuje země. Je zde informace, že da Silvův tým poradců, kteří dříve pomáhali plánovat budoucí zahraničně-politický postup, jsou z větší části pro to, že zůstanou, a že se nová vláda zaměří na posílení BRIC, skupinu rozvíjejících se ekonomik, zahrnující Brazílii, Rusko, Indii a Čínu. Brazílie bude zvát ruské společnosti, aby převzaly větší roli v energetickém sektoru, většinou aby prozkoumaly a rozvíjely společně s Petrobrasem nedávno objevená pole v brazilském oceánském šelfu. Působivé příležitosti také existují v oblasti výstavby ropovodu. Prezident da Silva provedl vážná úsilí k rozšíření obchodu se zbraněmi mezi Brazílií a Ruskem a, zvážíme-li, že Brazílie aktivně modernizuje své ozbrojené síly, plány pro ne až tak vzdálenou budoucnost mohou být i více ambiciózní. Brazilské zkušenosti s vojensko-technickou spoluprácí s Ruskem jsou pozitivní. Loni v březnu země obdržela první tří z celkových dvanácti ruských vrtulníků Mi-35m v hodnotě 150 milionů dolarů. Odpovídající dohoda také předpokládá výcvik brazilských pilotů, údržbu a přenos technologií. Brazilský Embraerský letecký konglomerát (Embraer aerospace conglomerate), společnost počítána mezi světové lídry v této oblasti, plánuje investovat společně s Ruskem v letecké technologie nové generace. Letecký průmysl a výzkum jsou oblasti, kde bude spolupráce Brazílie s Ruskem pravděpodobně nejplodnější.
Plány pro strategické rusko-brazilské partnerství se natáhnou do budoucích desetiletí, znamená to, že potřeba toho hodně udělat v „Rousseffové epoše“.
Nil Nikandrov – http://www.strategic-culture.org
Překlad článku The Dawn of the Rousseff Epoch
http://www.tiwy.com/news.phtml?id=174
