Web byl přesunut na novou verzi, kterou najdete na www.freepub.cz
Category Archives: Blogy
Druhé číslo časopisu Ze-Mě je tu!
Nový časopis Ze-Mě je tu!
[ hana-code-insert ] ‚flattr‘ is not found
Časopis Ze-Mě je projekt, který se snaží podpořit posun širokého spektra lidí směrem k pozitivnímu a konstruktivnímu vnímání sebe sama a světa kolem nás. Cítíme, že nastal ten pravý čas, kdy je potřeba nabízet konkrétní řešení závažných problému, do kterých jsme se jako obyvatelé naší planety dostali.
Namísto neustálého vypichování toho, co všechno je zde špatně, chceme vlastním příkladem ukazovat, že je možné se z této složité situace společně dostat. Chceme navázat na moudrost našich předků, ale zároveň i přinášet zkušenosti aktuálních velikánů či těch z pohledu společnosti nejobyčejnějších pozemšťanů.
Jak uspět v umění
Occupy vlastní mozek (4.)
Jeroným Smen
Bez médií to nejde, co si budeme povídat. Ať už chcete prorazit jako herec, zpěvačka nebo máte kapelu, hiphopujete nebo chcete do galerií, aby to stálo za to, je potřeba přízeň médií. Všechno se dá zařídit. Stačí vědět jak.
Médiím vládnou devianti
Jeroným Smen
Occupy vlastní mozek (3.)
Vyvolejte v někom strach a máte jeho plnou pozornost. Funguje to u všech živých tvorů. Toto je jedním z důvodů, proč zpravodajství nejsledovanějších televizí je přehlídkou těch nejhorších událostí za posledních několik hodin. Divákovi je podsouván dojem, že šokující události, krutost a násilí se dějí právě teď v jeho blízkosti.
Occupy vlastní mozek II.
Jeroným Smen
První část byla obecná, pojďme do konkrétností.
Média cíleně pracují na co největším rozvratu rodinného a partnerského života. Je to přehnané tvrzení? Vzhledem k neexistenci funkční konkurence a dohledu si média mohou dovolit skoro cokoliv. Klamavá reklama, škodliviny v ovzduší, v potravinách, bezpečnost výrobků to vše je důsledně sledováno. Škodliviny v médiích a klamavá média nesleduje nikdo.
Occupy vlastní mozek
Pro naprostou většinu jsou média jediným zdrojem informací, názorů, argumentů. O společnosti, politice, kultuře, ekonomice, historii, módě, trendech, o všem víme takřka výhradně jen z médií. Alternativních zdrojů na internetu přibývá, jejich záběr témat je ale omezený a jsou sledovány nepatrným procentem. Poměr individuálně vyhledaných a sdělených informací je zanedbatelný. V českém prostoru jsou, až na pár drobných výjimek, všechna média ovládaná jednou zájmovou skupinou, ve všech je to samé.
Krach současného systému = čas na změnu
Přidejte se do naší facebookové skupiny Free Pub a pojďte s námi diskutovat :o)
To, že se systém hroutí začíná být zřejmé každému, kdo vnímá souvislosti. Teď už je spíš jen otázkou času, kdy k tomu dojde, kdy přijde opravdový krach, který peníze znehodnotí a ty se pak stanou bezcennými. Vždyť to už tu párkrát v minulosti bylo a vzhledem k tomu, že dluhy většiny států i jednotlivců jsou nyní mnohonásobně vyšší než kdykoliv v minulosti, nemám jediný důvod se domnívat, že se to tentokrát nestane. A připadá mi to naprosto logické, přestože nejsem ekonom. I kdyby se současnému systému podařilo se zachránit, za cenu ožebračených lidí, násilností, zaprodání se Číně a nevím čeho všeho, já v takovém systému už žít nechci, ani se podílet na jeho resuscitaci, protože jsem pochopil jeho obludnost. Nehodlám bojovat za záchranu kapitalismu.
Už mě nebaví volit to zpropanované nejmenší zlo, protože začínám mít pocit, že kapitalismus není to nejmenší zlo, ale naopak jedno z těch největších, né-li největší, protože právě z kapitalismu se zrodil i fašismus a potažmo i komunismus a oba extrémy vykvetou vždy, když se objeví nějaká větší krize. Dalo by se říct, vždy když teče mocným do bot a je potřeba vyvolat nějaké ty nepokoje, revoluce a války k oživení ekonomiky zbrojením a ničením, aby pak zase bylo co budovat. Možná bylo nutné si tím vším postupně projít, aby nám to došlo, ale když to teď víme, měli bychom společně hledat alternativu a tento zvrácený koloběh zastavit a ne ho dál udržovat za každou cenu při životě, jen kvůli těm nahoře, kteří pak bohatnou i při té válce, zatímco obyčejní lidé kvůli nim umírají. Nemám už chuť tento systém nadále podporovat a nehodlám podporovat ani jinou formu nadvlády nad lidmi. Pokud totiž na krach nebudeme připraveni, ovládnou nás opět populisti, ať už fašističtí nebo komunističtí, kteří sice vrátí společnosti stabilitu a řád, ale za cenu omezení svobod a pronásledování a likvidace odpůrců režimu. O tom nás snad historie taky poučila dostatečně.
A poněvatž mi budocnost nedá spát, začal jsem přemýšlet o tom jak ji zvrátit ve prospěch lidí a vyrvat ze spárů těch nadnárodních korporací a bank, které životy lidí jen ničí svou nenasytností a využívají k tomu divadla jménem politika. Začínám mít dojem, že jediným způsobem jak změnit systém k lepšímu bude z něho vystoupit a stát se na něm nezávislý. Vytvořit soběstačné komunity, založené na vzájemné spolupráci a skutečné solidaritě, na úctě člověka k člověku a ne úctě člověka k penězům. Cílem těchto, zpočátku alespoň částečně, samosprávných komunit by mělo být připravit lidi na krach a zmírnit tak dopady následné recese, protože zbankrotovaný stát se o nás pak tuplem nepostará a pokud možno zabránit násilnostem tím, že lidé budou mít jídlo a případně i nějakou tu práci na poli.
My co to všechno víme, musíme jít příkladem těm, co zatím netuší, abychom jim názorně ukázali, že alternativa k současnému zkaženému systému existuje a je tu pro všechny slušné lidi, ochotné se přizpůsobit novým podmínkám, to znamená hlavně vzdát se konzumního způsobu života, který přináší jen duševní vyprahlost a utrpení v nekonečné honbě za penězi, postrádající jakýkoliv vyšší smysl. Nemyslím ovšem, že cestou je centralizovaná eko-technokracie zeitgeistu, to by byla jen jiná forma nadvlády, zvláště kdyby se místo peněz zavedly nějaké globální kredity. Na globální projekty a centralizaci je právě třeba si dávat pozor, protože nevíme kdo za tím může ve skutečnosti stát. Cestou by naopak měla být decentralizovaná společnost na bázi komunit s obdobou vlastní spravedlivé ústavy, která by znemožňovala, aby komunity ovládli špatní lidé. Dobré příklady alternativ jsou v dokumentu 2012:Čas na změnu.
Možná jsem snílek, ale historie dala většině snílků nakonec zapravdu a škarohlídy znemožnila. Proč by to nemohl být i tento případ, když po něčem podobném začíná volat čím dál tím víc lidí? Začněme tento sen převádět do reality. Příkladů už máme spoustu. Stačí chtít. Nebát se a vykročit tím správným směrem. Každý člověk má moc svými činy ovlivnit činy dalších lidí, ať už pozitivně nebo negativně. Snažme se o to, aby bylo na světě více dobra a zlo pak nebude mít šanci
Negative World Order
Rozšiřujte tento článek po světě. Přeposílejte a umísťujte jej na Facebook. Děkujeme!
Dovolím si zde napsat jednu krátkou úvahu. Denně chodím po ulicích, mezi lidmi, hovořím, čtu noviny, poslouchám rádio, televizi, sledují informace na netu a facebooku.
Karel Čapek: Matka
Přidejte se do naší facebookové skupiny Free Pub a pojďte s námi diskutovat :o)
Divadelní hra Matka je dílo Karla Čapka, která má hlavní význam a to nesmyslnost válek a nenávist lidí. Matka postupně ztratila svého muže Richarda, který zahynul ve válce na pustém ostrově zdánlivě jen proto, aby dokázal generálovi, že nemá strach a nasadí život i když ví, že nemají šanci. Matka toto stále nechápe. Myslí si, že to nemělo smysl a že Richard měl v hlavě jen čest a slávu, ale na to, že na něj doma čeká žena a jejich děti, už nepomyslel. Richard je však zatvrzelý voják i po smrti a stále si stojí za tím, že mělo cenu nasadit život za čest a slávu. Matka však ztratila také nejstaršího syna Ondřeje, který zemřel na nákazu, kterou dostal při pomoci nemocným v Africe.
